O festivalu

V rámci festivalu vytvoříme bezpečný otevřený prostor, kde bude možné v čase podušičkovém načerpat ucelené informace a inspiraci, klást otázky, zpomalit a zamyslet se, jak to mám se smrtí já sám/a?

Smrt se týká každého z nás, měli bychom proto znát naše práva, odpovědnosti a měli bychom se v tomto směru informovat. Jenže to většinou oddalujeme tak dlouho, dokud se nás to bezprostředně netýká. V takové chvíli však už často nejsme ve stavu, ať už emocionálním nebo fyzickém, abychom mohli činit jasná, vědomá rozhodnutí." (Lynette Wallworth)

Většina z nás si přeje umírat v kruhu rodiny, navzdory tomu se na konci života ocitáme v různých zařízeních. Smrt se nám skryla do institucí, odcizila se nám a ztratili jsme s ní nejen přímý kontakt, ale i schopnost být při ní nablízku. (Ke kořenům)

Chceme proto oslovit všechny lidi napříč generacemi a vnést do jejich povědomí myšlenku, že není nutné zcela automaticky předávat "smrt" do rukou institucí. Povědomí, že existují i jiné formy posledních rozloučení a že jsme to my, kdo můžeme vzít do svých rukou odpovědnost za způsob, význam i rituály spojené s umíráním, vlastní smrtí i smrtí svých milovaných.

Aktuální průzkum ukazuje, že 70% z nás již přemýšlelo nad tím, jak bychom si představovali péči v závěru života, paradoxně však 64% z nás o svých přáních s nikým ze svých blízkých nikdy nemluvilo. (https://www.umirani.cz/data)

Tato data jen dokreslují situaci v naší společnosti, kde bohužel existuje "fobie ze smrti". Fobie, která nám brání nahlédnout a vyrovnat se s vlastní smrtelností, natož podpořit své blízké v procesu zdravého rozhodování o konci vlastního života.

Věříme, že pokud najdeme odvahu a motivaci se angažovat, můžeme každý sám za sebe tuto situaci ve společnosti měnit. Je pro nás přirozené oslavovat narození jako začátek života, je zde čas se i na smrt znovu dívat jako na přirozený závěr života, jako na přirozený řád. (Jenny Briscoe-Hough)

A proto vznikl "K smrti dobrý festival".

Více o nás organizátorech a naší činnosti zde.