Největším zdrojem strachu ze smrti je ztráta spojení s přírodou a věcmi, které jsou větší než my.
PROČ NECHCEME ZESTÁRNOUT A UMŘÍT?
Aneb:Velký kruh života a jeho poruchy
Při jedné experimentální konstelaci, kterou jsme stavěli v mém každoročním výcviku, se nám ukázal zajímavý jev, který bych jedním slovem nazval ZÁCPA.
Pokud se bavíme o smrti, umírání a procesu stárnutí, tak tento neblahý úkaz určitě stojí za povšimnutí. Jde o to, že v důsledku ztráty boha ("Bůh je mrtev" – Friedrich Nietzsche) se tak bojíme smrti, že se mermomocí snažíme udržet se mladí, aktivní, výkonní, rychlí, potentní – prostě odmítáme vstoupit do té třetí fáze prastarého cyklu, do naší esenciální duše.
Konstelace odhalila jeden pro společnost nepříjemný následek. Ve "střední" části přirozeného cyklu života je tak plno, že se sem už nikdo nevejde. V důsledku toho zůstávají mladí lidé infantilní, dědečkové a babičky odmítají fungovat a moudrost vymírá.
Proč tomu tak je a jaké detailní důsledky má náš strach "postoupit dále do vozu"? Právě o tom bude má prezentace. Samozřejmě doplněna o nějakou názornou konstelaci a nezbytný humor.
Je známo, že muži umírají tíže a déle než ženy, neboť nechtějí ztratit kontrolu nad svým životem. Tento vývoj je ovšem patrný v celé naší kultuře, která adoruje výkonnost, expanzi a tím mládí a střední věk, a utíká v panice před jakoukoliv známkou stáří. Smrt je tabu. Pokud ji ovšem postavíme do konstelace, jsou ti, kteří ji "hrají" téměř vždy ve velkém údivu. Smrt totiž zažijí jako přívětivou, laskavou, silnou a nevychýlitelnou, která ví, že ji nakonec každý přijme. Čeho se tedy bojíme, když nechceme zestárnout a odejít? A lze tento strach zvládnout a stát se tak ještě před svou smrtí srozuměný s přirozeným cyklem života?
Workshop: KONSTELACE „Postupte dále do vozu"
Konstelační práce nabízí možnost podívat se na své či dané téma z nadhledu – postavit ho do prostoru, uvidět skryté souvislosti a procítit, co potřebuje uznání, uvolnění nebo změnu.
V bezpečném kruhu můžete jít s Janem více do hloubky a zahlédnout, jak další vrstvy příběhu volají po rovnováze, smíření či přijetí.