WORKSHOP:  SMRT KMOTŘIČKA

Branou vyprávění pohádkového příběhu, kterého je smrt součástí, vstoupíme do prostoru setkání s vlastními obrazy a vlastním příběhem. Dovolíme pohádkovému příběhu, aby nás skrze imaginaci a tvořivost dovedl k osobnímu setkání se zkušeností a darem, který je v něm pro nás přichystán.

ZA OPONOU PŘÍBĚHŮ: Smrt v pohádkách

Pohádka je prostorem "za devatero řekami a devatero horami", "v jedné daleké zemi", "před dávnými časy", v realitě "bylo – nebylo".
V tomto zvláštním prostoru, kde se mluví jazykem duše, jsou zkondenzovány lidská zkušenost, moudrost předků, archetypální obrazy a děje.

Staré příběhy nás mohou dovést k osobním významům a vlastním příběhům. Jako červená nit nám pomáhají zorientovat se v bludišti prožívání. Umožňují z něj vyjít s novou zkušeností a novým poznáním.

V příspěvku vycházím především ze slovanských pohádek. Podíváme se na příběhy, které vznikly v době a psychické realitě, kdy byla smrt přirozenou součástí života.

Dotkneme se motivů setkání se smrtí v její personifikované podobě. Nahlédneme význam toho, co umírající a mrtví předávají živým – a jak to ovlivňuje jejich příběhy.

Prozkoumáme, jak staré pohádky vyprávějí o tom, co může smrt přinést životu. Zda a jaké dary tato setkání zanechávají. Možná zjistíme, že projít setkáním se smrtí tak, aby to nakonec prospívalo životu, nebylo nikdy samozřejmostí.