JAK SE STÁT CERTIFIKOVANOU PRŮVODKYNÍ UMÍRAJÍCÍCH?

Tím, že projdeš cyklem 4 seminářů K smrti dobré cesty (celkem 115 hodin) získáváš osvědčení o absolvování výcviku Průvodce/průvodkyně lidí na konci života, jejich blízkých a pozůstalých. 

Pokud cítíš, že bys chtěl/a pokračovat k větší profesionalitě, zkušenosti a praxi, tvá cesta výcvikem nekončí.

1. Začni výcvikem

Prvním krokem je absolvování výcviku, kde získáš základy – jak komunikovat s umírajícími a jejich blízkými, co znamená kvalitní péče, jak se starat i o sebe, aby tě to úplně nevyčerpalo. Výcvik je rozčleněn do 4 tematických bloků v průběhu půl roku. Vše se postupně vstřebává a hned aplikuje do praxe.

2. Samostudium – knihy, videa a osobní reflexe

Mezi jednotlivými setkáními je dobré věnovat čas samostudiu. Budeš mít přístup do naší knihovny (knihy si můžeš půjčit), získáš podporu formou sdílených materiálů a videí. Čekají tě doporučené knihy, články, videa, uzavřená skupina na Fb, ale hlavně retrospektiva nad tím, co tě oslovilo a jaké otázky v tobě jednotlivá témata otevřela.

3. Praxe s mentorkou

Pu ukončení výcviku si zvolíš mentorku, která ti bude průvodkyní a podporou při získávání praxe. Své klienty a příležitosti si hledáš sama - je skvělé začít už v průběhu výcviku ve svém regionu mapovat všechny typy poskytovaných služeb, navazovat spolupráci, začít působit v hospici či domově pro seniory jako dobrovolník či součást týmu. 

Učit se teorii je jedna věc, ale realita doprovázení přináší situace, na které se člověk předem úplně připravit nemůže. Oporou ti bude zvolená mentorka – zkušená průvodkyně, který tě povede, poradí a podpoří. V této fázi už budeš v kontaktu s lidmi na konci života, pozůstalými, připravovat první samostatné obřady, besedy s veřejností apod. Tvá praxe je podkladem pro vlastní proces certifikace, máš na její získání 2 roky od ukončení výcviku.

4. Supervize a intervize – prostor pro sdílení a růst

Doprovázet lidi na konci života je krásná, ale náročná práce. Proto je důležité mít prostor, kde můžeš sdílet svoje zkušenosti, pojmenovat, co tě tíží, co tě naopak naplňuje, a získat zpětnou vazbu. Supervizní setkání jsou o vzájemné podpoře a hledání cesty, jak se dál rozvíjet a zvládat složitější situace. Staneš se součástí fungující sítě vyškolených průvodkyň, které působí po celé České republice. Být součástí této komunity měnící vztah společnosti ke smrti a kvalitě života na jeho konci je velmi podpůrné a  smysluplné. 

5. Certifikace – potvrzení tvé cesty

Když projdeš výcvikem, supervizí a získáš praktické zkušenosti, přichází čas na certifikaci. Ta zahrnuje písemnou část -  shrnutí tvé praxe, zpětnou vazbu a doporučení od mentorky a závěrečný pohovor před certifikační komisí. Certifikace není jen "papír", ale potvrzení, že jsi připraven/a být oporou lidem v těch nejkřehčích chvílích jejich života, stojí za tebou praxe, profesionalita, vzdělání a sebereflexe.

6. Zkouška profesní kvalifikace Průvodce umírajících a pozůstalých (kód: 69-056-M)

Autorizačním orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Zkouška probíhá před 2 autorizovanými osobami.